Knižní A-ha! momenty 2019. Část 2

Silní lidé musí být vždycky opatrnější na svoje projevy než pouzí slaboši, neboť u nich se rychle uskutečňuje všechno, nač obrátí zář své mysli. Pamatuj si provždy, že síla zavazuje!


Pravda nirvány , můj milý Topago, to není kámen u cesty , abys jen šel a klidně si jej zvedl, ale vzácný drahokam, ukrytý pod bahnem vlastních názorů, starých i nových chyb, hříchů a závislostí i pouhých domněnek.


Proč vlastně okrádáš svou vlastní přítomnost?

“Okrádám přítomnost? Nerozumím vám, Kušo-rinpočhe,” řekl nesměle Topaga.

Myslíš, že co je teď, nemůže být to pravé. Pravé je asi podle tebe jenom něco někde v dálce, kdesi v mlhavé budoucnosti. A co když je to pravé právě teď! Rozumíš? TEĎ!

“Odpusťte prosím, ale já stále nerozumím,” koktal chlapec.

Tak ti to řeknu jinak. Proč pořád toužíš po neznámých naukách a duchovních dálkách, místo abys už teď čistě jenom byl?

“Abych byl? Ale já přece jsem…”

Já vím, roztřesený minulostí a unaříkaný nad nejistou budoucností. BUĎ! Nemysli na budoucnost a zapomeň na svou minulost. Jenom buď! A nedumej už zase, že to není žádná nauka! To je právě velká nauka, třebaže se jí zrovna neříká tantrická.

“Pokusím se, Kušo-rinpočhe,” šeptal chlapec, ale v mysli byl zmaten. Prostota této jednoduché pravdy byla dosud mimo jeho možnosti pochopení, i když nejasně cítil, že je v ní skryto neznámé tajemství vysoké úrovně.

Je obtížné vystoupit z anonymity davu nebo skupiny. Mnohdy je dokonce těžké po přednášce prolomit mlčení. Nikdo se nechce zeptat jako první. Jakmile však padne první otázka, následná diskuse pak nebere konce.

Situaci ztěžuje navíc fakt, že lidé mají sklon myslet si o druhých to nejhorší. André Heller to vystihl překrásně: Když potká vlk v noci v lese jiného vlka, pomyslí si: Vlk. Ale když potká člověk v noci v lese druhého člověka, pomyslí si: Bože můj! To je vrah! Za tímto postojem se patrně skrývá už několikrát zmíněná projekce. Máme sklon podsouvat druhým své vlastní stinné stránky a temné fantazie.


Je třeba pochybovat o tom, že se osud dá natrvalo podplatit takovými akcemi, jako je přemístění postele, naléhavější bude zřejmě přestavba života.


Výzkumníci zjistili, že ženy užívající antikoncepci si hůř hledají vhodného partnera. Během evoluce se zjevně vyvinul systém, který ženám přikazuje držet si odstup od mužů, kteří se jim v určitých bodech příliš geneticky podobají. Prostě a poněkud drsně řečeno jim smrdí. Díky antikoncepční pilulce, která simuluje těhotenskou hormonální situaci, však nacházejí zalíbení právě v těchto mužích. Nehledě na to, že tento domněle nepatrný zásah do citlivého hormonálního procesu vyřazuje ze hry evoluční bezpečnostní opatření, si lze také představit, co následuje, když žena přestane užívat pilulky, protože chce mít se zmíněným partnerem dítě. Její hormonální situace se postupně vrátí k přírodnímu normálu a ona prostě nemůže ani cítit člověka, s nímž třeba žije už delší dobu. Samozřejmě zapracují projekce a žena svalí vinu na partnera. Ve skutečnosti jen ona sama vysadila antikoncepční pilulky, čímž se změnila její biochemická situace, a tedy i její vztah k partnerovi.